Pár perliček na závěr

Zakončujeme náš okruh po Gruzii - z Kazbegi se vracíme kolem pevnosti Ananuri zpět do oblasti Kachetie. Pevnost Ananuri se vypíná nad přehradou Zhinvali a my máme pocit, že jsme se z ledových výšin Kazbeku přenesli na Jadran. Pevnost Ananuri je jedním z největších a nejkrásnějších pozdně feudálních architektonických komplexů Gruzie a je zařazen na Seznam světového dědictví UNESCO. A že je na co se dívat... 450 (2)
450b 451 (2) Z Ananuri nás převáží náš oblíbený řidič Paata do údolí Pankisi v podhůří Kavkazu, kde už několik let žije má dlouholetá kamarádka a spolužačka z gymplu Zuzka. Zuzka nás přijímá s typickou valašsko-gruzínskou pohostinností. V tomto světem zapomenutém údolíčku spolu se svým manželem Anvarem vychovává svého synka Suliho. Krajina v okolí Pankisi je celkem podobná našemu rodnému Valašsku, ale rozdíly nejen kulturní bychom zde určitě našli :)
V horkých letních dnech není nad osvěžení pod vodopádem a jeden takový krasavec je kousek od vesnice. Ach ta lahoda! :) Z Pankisi se vracíme zpět do Tbilisi. Spolu s Pavlínou a Zurou, přítelem od Ines, podnikáme poslední výpravu do 70 km vzdáleného klášterního komplexu David Gareji na hranici s Azerbajdžánem. Krajina je zde úplně odlišná od všeho, co jsme doposud v Gruzii viděli. Stepní až polopouštní krajinu dotvářejí vyschlá slaná jezera. Krajina mi připomíná tu, kterou jsem před 8 lety viděl v Izraeli.
Zde v hřebenu vrchoviny Udabno vybudovali dávní poustevníci rozsáhlý klášterní komplex. Místnosti tvoří jeskyňovité otvory vytesané ve skále, jejichž stropy jsou tvořeny přírodními šikmými vrstvami pískovce. Klínovité rozšíření komplexu uzavírá v dolní části stará zeď, která má obrannou funkci. Důležitým prvkem k přežití v této nehostinné oblasti byla malá oáza a systém sběrných kanálů a nádrží na dešťovou vodu. Komplex byl založen již v 6 století n.l. asyrským mnihem svatým Davidem Gareji a jeho následovníky. I přes nepříznivé klimatické podmínky se klášterní komplex stal významným centrem náboženského a kulturního života středověkého gruzínského království. Komplex byl vyzdoben unikátními freskami a v oblasti byly zakládány nové kláštery.
Fresky z 8. století jsou opravdu nádherné! Také živočištvo v této suché oblasti je zajímavé. Na hladkých stěnách pobíhají agamy... ...v trávě se batolí přerostlé kobylky (Saga natoliae )... ...a v jeskyních se ukrývají nám neznámí hadi (štíhlovka Ravergierova).
David Gareji byl takovou neočekávanou perličkou na závěr naší povedené výpravy. Na zpáteční cestě do Tbilisi se zastavujeme uprostřed polopouště. V opuštěné vesnici si provozuje rodinka Poláků netradiční hostel. Ten večer se zde slavila svatba holky z Francie a kluka z Iráku. A do toho hrála místní skupina americké hitovky z 70. let. Fakt síla! :) Další den nám ale nezbývalo, než se nalodit do obřího Boeingu... ....a dát sbohem Gruzii, Kavkazu a všem dobrým lidem tam. Z mraků nám na rozloučenou mává dvojvrchol Elbrusu a my víme, že tato výprava se opravdu povedla. Díky!