Kyjev a Tbilisi

Výpravu do Gruzie jsem měl v hlavě už několik let, ale až v roce 2015 uzrál ten pravý čas. Tož jsme na jaře sehnali letenky s Ukrainian Airlines za krásných 3300 Kč a přes Kyjev jsme vyrazili do Gruzie. Všimněte si na okliku, kterou naše letadlo oblétalo oblast východní Ukrajiny, kde v té době zuřily boje mezi Ukrajinci a Rusy. V Kyjevě máme na přestup 4 hodiny a jakýmsi nedopatřením se dostávám mimo letiště. Proto neváhám a vyrážím alespoň na skok do centra ukrajinské metropole. Majdan, neboli Náměstí nezávislosti, spolu s hlavní třídou Chreščatyk představuje centrum Kyjeva. Krvavé potlačení protestů proti režimu bývalého prezidenta Janukoviče připomínají svíčky a fotografická výstava. Návštěva centra Kyjeva stojí za to. Město se pyšní krásnými kostely jako chrám svatého Michala... ...nebo o kousek dál stojící chrám svaté Sofie.
Zlatavé kupole pravoslavných kostelů se blyští do dálky... ...ale my pokračujeme v letu nad zamračenou Evropou, abychom po necelých třech hodinách letu přistáli ve Tbilisi, hlavním městě Gruzie. Gruzie - země, která je svou rozlohou (69 700 km²) o něco menší, než ČR a počtem obyvatel (4,5 mil.) míň než poloviční. Přesto je zde tolik krásných míst, že ani rok zde strávený by na to nestačil. Na letišti ve Tbilisi na nás čeká kamarádka Ines původem z Německa. Poprvé jsme se potkali před rokem v Kyrgyzstánu. Nyní pracuje ve Tbilisi pro českého Člověka v tísni a na naší výpravě nám byla skvělou hostitelkou a milou společnicí. Ale pojďme se nyní podívat do ulic Tbilisi. Město leží na řece Kura, kterou lemují poměrně vysoké kopce. Z jednoho shlíží hrad Narikala, z druhého 300 m vysoká televizní věž.
Poblíž pevnosti Narikala stojí také obří socha Kartilis Deda, v překladu "Matka Gruzie". Tato 20 metrů vysoká hliníková socha byla postavena k 1500 výročí založení Tbilisi. Pohled na Tbilisi z pevnosti Narikala. Město bylo založeno už 5. století, oblast však byla osídlena ještě dříve. Město obsadily mnohé říše, jako např. Arabové, Peršané a Seldžučtí Turci - město bylo dokonce sídlem arabského emíra. Od roku 1801 se pak natrvalo stalo součástí Ruského impéria a poté Sovětského svazu. Od 9. dubna 1991 je Tbilisi hlavním městem nezávislé a suverénní Gruzie. Dnes má metropole 1,3 milionu obyvatel. Pestrá historie se podepisuje i na budovách ve městě - najdeme tu jak prastaré chrámy, tak moderní novostavby. Tak například arabská čtvrt - s mešitou, madrasou... ...i slavnými bahenními lázněmi. Muslimů je v Gruzii necelých 10%.
O kousek dál stojí židovská synagoga. Nejvíce zastoupené náboženství je však pravoslaví (84%). Známými pravoslavnými stavbami je katedrála Sioni (toho času v opravě), "kostel králů" Metekhi... ...který stojí na útesu nad řekou Kura. A za ním stojící obří Katedrála Nejsvětější Trojice. Jedná se o třetí nejvyšší východní ortodoxní katedrálu na světě (86 m), a to po katedrálách Krista Spasitele v Moskvě (103 m) a Svatého Izáka v Petrohradě (101,5 m).  Na devítihektarovém pozemku se nachází též rezidence patriarchy Gruzínské pravoslavné církve a arcibiskupa Mcchety-Tbilisi, klášter a vysoká teologická škola.
Na vlastní oči jsme se však přesvědčili, že pozlátko není vše. V katedrále probíhalo několik svateb a na jednu z nich jsme zavítali. A nestačili jsme se divit. Přestože svatba trvala jen něco kolem půl hodiny, oddávající pop si během obřadu vyřizoval telefonáty... ...kolem se motali dva podivní chlapíci - ten v červeném tričku byl asi ministrant a také ležérně oblečený fotograf svatbě nepřidal na noblese. Zajímavý to zážitek :) Kromě návštěvy svatby jsme samozřejmě neopomněli návštěvu restaurace, kde jsme ochutnali jedny z mnoha vyhlášených gruzínských specialit. Výborné jsou také zdejší vinotéky. Na fotce Martin sice nevstupuje do vinotéky, ale do tradiční gruzínské nádoby na zrání vína - tzv. kvevri. Doporučuji také návštěvu trhu, kde najdete opravdu všechno - od hudebních nástrojů, přes obrazy až po rohy z kozorožce.
Pokračujeme v prohlídce města: všudypřítomný svatý Jiří, patron Gruzie, celý ve zlatě. Na velkém Náměstí svobody. Stará budova parlamentu. ...a budova Národní opery. A když už jsme u zajímavých budov ve Tbilisi, nesmíme zapomenout na Mshvidobis Khidi, tedy Most míru, elegantní lávku přes řeku Kuru z roku 2010. V Tbilisi se opravdu staré snoubí s novým a zdálo se nám, že si celkem rozumí. I ten obří vysílač na hoře Mtatsminda má své kouzlo.
Na horu Mtatsminda se dá vyjet lanovou dráhou podobnou té na Petřín. Nahoře jsme byli právě včas, abychom mohli pozorovat velkolepý ohňostroj k zahájení Evropského olympijského festivalu mládeže 2015, který v tu dobu v Tbilisi probíhal. Byla to parádní podívaná! Dva dny minuly jak voda, Ondrův opožděný batoh dorazil na letoště, zásoby jsme měli nakoupeny a tak jsme se mohli vesele vydat na cesty!