Okruh kolem Isle of Arran

(15.11.2014)Pozdě v listopadu přijíždí na návštěvu za svou slečnou Andri můj starý dobrý kámoš Ondřej. To je pro mne pádný důvod vypravit se do Glasgow podruhé. Společně půjčujeme auto a vydáváme se na víkendový trip na ostrov Arran. Při cestě do přístavu Ardossan, který od Glasgow vzdálený 60 km, se zastavujeme v přírodní rezervaci u městečka Lochwinnoch. Stojí zde pěkné environmentální centrum pro malé i velké :) Z dolní haly i pozorovací věže envicentra míří dalekohledy na hladinu blízkého jezera, kde se to opeřenci jen hemží. Stehlíci na krmítku. Kousek od Lochwinnochu stojí venkovská tvrz Barr Castle.
Kolem se popásají ovce, na obzoru kostelík...prostě jižní Skotsko jak vyšité. Ruina kláštera v městě Killwinning je opravdu působivá. Klášter zde byl zbudován ve 12. století na místě o 5 století staršího keltského kostelíku. V 16 století po reformaci však klášter postupně chátral, až z něj zůstala jen ruina. Na minutu přesně dorážíme do přístavu Ardossan, kde na nás čeká razerevovaný trajekt na Arran.
Už vyplouvá loď John B... Maják? Ostrov Arran leží v zálivu Firth of Clyde a pevninský přístav Ardossan je od hlavního města ostrova Brodick vzdálený jen 20 km, takže plavba trajektem trvá přibližně hodinu. V městě Brodick navštěvujeme turistické infocentrum a hned nato vyrážíme k místnímu hradu. Brodick Castle byl postaven v roce 1307 jako vojenská pevnost a byl postupně přestavován podle vkusu doby, až se z něj stal lovecký zámeček. V zámeckém parku se daří i exotickým dřevinám díky mírnému podnebí, které do oblasti přináší Golfský proud.
Kousek odtud - na poli v údolí Glen Rosa pod horou Goatfell, stojí několik menhirů a kamenných kruhů. A nejsou poslední, které na naší cestě vidíme... Černobílá varianta typického skotského plemena skotu aneb Highlandky. Při jízdě vesničkou Corrie obdivujeme umělecky zpracované kovové sochy tuleňů na mořském pobřeží. O kousek dál se na kameni povaluje živý tuleň. Vypadá úplně stejně, jako ta socha, jenže je živý. Je mi trošku záhadou, jak se tento nemotora dostal na tak vysoký kámen přímo z moře. Oni jsou vlastně ti tuleni tři. Ale jen dva okupují svůj "ostrůvek", zatímco ten třetí se snaží je shodit do moře a ostrůvek zabrat pro sebe.
Nakonec jsem neodolal a tento tulení zápas nahrál na video. Koliha velká frčí nad mořem. Pobřeží je zde opravdu nezvyklé a barevné. Po moři se vydáváme do hor. Tedy na krátkou procházku do údolí Glen Sannox pod nejvyšší hory Arranu. Nad zlatavými podzimními pastvinami se tyčí 700 metrů vysoké skály.
JHUS 158 Prostě potěcha pro oči i pro duši... Slunce nám zapadá už kolem čtvrté hodiny a tak jsou dny velice krátké. Ještě před setměním navštěvujeme nejsevernější městečko ostrova Lochranzu se stejnojmenným hradem... ...a hlavně slavnou arranskou palírnu whisky. Návštěvnické centrum má sice už zavřeno, ale zase tu nikdo nehlídá a tak se dostáváme na zadní dvůr palírny, kde stojí vzácné sudy připravené na další várku whisky.
Tak v tomto sudu bude zrát single malt whisky Premium Single Bourbon Cask...mmm... A to bychom nebyli my, kdybychom arranskou whisky neokoštovali v putyce. Arran Single Malt je výborná ostrovní skotská whisky, která je pořádně "smoky" a "peety" . Veselého hodování však musíme zanechat a opustit vyhřátou hospodu do větru a zimy. Kousek od cesty se popásá stádo jelenů...tak si na ně posvítíme :) Stan stavíme na odpočívadle hned u cesty. Rozděláváme táborák a protože benzin ve vařiči došel, ohříváme masové konzervy na ohni. S rýží uvařenou před 3 dny v Aberdeenu, pivem a prázdnými žaludky je to výborná krmě.
"A noci jsou chladné? Tak to si budu muset vzít TEPLÉ PRÁDLO." S jedním spacákem, jedním polospacákem, jednou přikrývkou a dvěmi karimatkami jsme noc nějak zvládli Ale zima byla pořádná! (16.11.2014)S úsvitem pokračujeme po západní straně ostrova. Z lesíka našeho sportovního Fiata zvědavě pozoruje urostlý jelen. Volavka čeká na Slunce, které vychází až po osmé hodině. Racek mořský vs. kajky mořské. Silnice na ostrově jsou poněkud komické - zvlněný asfalt připomíná horskou dráhu a ve špatně klopených zatáčkách je třeba dávat pozor.
Sem tam také pod kola vletí barevný bažant. Ostrov se totiž podobá jedné velké bažantnici. Během 2 dní jsme viděli několik desítek kusů těchto opeřenců. Krajina ostrova je velice rozmanitá - z hornaté oblasti na severu postupně klesá, nastupují pastviny s stovkami ovcí a lesy, které jsou jak smíšené, tak "české" smrkové monokultury. Na jihu pak najdeme i pole a sady. Tož jsme v Británii, jak potvrzuje i poštovní schránka Royal Mail. Podobně, jako na jiných místech ve Skotsku, zde můžeme najít neprostupné porosty trnitého keře hlodáše. Ukázkový půdní profil.
Vyrážíme na vycházku k archeologickému nalezišti Machrie Moor. Snímek vhodně zachycuje oblíbené aktivity jednotlivých členů výpravy: Ondra kouřící, Andri smrkající a já fotící :) Západní pobřeží Arranu je přímo poseté kamennými kruhy a obelisky z doby kamenné a bronzové. Na 4 kilometrech trasy k nalezišti Machrie Moor potkáváme několik menších, ale zachovalých kamenných kruhů... ...a obelisků. 4000 let starý dvojitý kamenný kruh Fingal´s Cauldron napovídá, že jsme dorazili na Machrie Moor.
A to jsou ony! Nejslavnější monolity Machrie Mooru. První z nich stojí osamocený poblíž staré rozpadlé farmy Marchie Farm. 4 metrový monolit tak trochu připomíná lidskou ruku vztaženou k nebi. O kus dál v Machrie Moorském močálu najdeme další 3 velikány. Němí svědci dávných časů.
Nejvyšší z nich měří 5 metrů, zbývající 2 něco kolem 4 metrů. Důvod těchto neolitických staveb není dodnes přesně znám, ale je zřejmé, že tyto místa měly náboženský a astronomický význam. V době letního slunovratu totiž Slunce vychází přímo nad údolím Machrie Glen. Cítíte tu starodávnou energii? Nejúžasnější bylo, že jsme po celou dobu výletu nepotkali téměř živáčka. Úžasné místo! Pokračujeme dále po pobřeží k městečku Kildonan, kolem údajné jeskyně Black Cave, kterou se nám však nedaří najít.
Avšak zase obivujeme tajemný ostrov Ailsa Craig, který se z moře noří jako hřbet mořské příšery. A copak je tohle za podivný tvar? Přeci protahující se tuleň :) Tady zase startující volavka popelavá. Červenka obecná, anglicky řečená Robin. Odpoledne vyrážíme na procházku ze zálivu Whitning Bay k vodopádům Glenasdale Falls.
Cesta vede kolem pohřebiště Giant Graves z doby kamenné. Zajímavostí je způsob pohřbívání. Těla zemřelých totiž nebyly hned uloženy do hrobů, ale byly nechány na pospas vránám a rozkladačům a do hrobů pak byly roztříděny pouze kosti. Slunce se přes vrstvu jeví trochu šišatě a jsou na něm opět pozorovatelné výrazné sluneční skvrny, neklamný to důkaz nízké sluneční aktivity a tutíž i nízké šance na pozorování polární záře :( Mísenka oranžová. JHUS 373 Po hodině chůze přicházíme k vodopádům Glenasdale Falls. Tvoří jej dva stupně. Nižší měří 30 metrů...
...vyšší téměř 60 metrů! Nejkrásnější výhled na vodopády je z vyhlídkové plošiny. Vracíme se k vodám Whitning Bay, ve kterých se zrcadlí ostrov Holy Isle. Podivé bytůstky žijící v blízkosti lidských sídel. Před návratem do městečka Brodick ještě obdivujeme severní obzor lemovaný horským pásmem "Northern mountains" s nejvyšším vrchem Goatfell (874 m).
V Brodicku už na nás čeká trajekt společnosti Caledonian MacBrayne, který nás zaveze zpět na pevninu. Při nalodění se nebe rozzáří nádherným západem Slunce. Jako by se s námi chtěl ostrov důstojně rozloučit. Goatfell a Brodick Castle v růži západu. Příroda je opravdu nejlepší malíř!
Mořskou stezkou opouštíme hlavní město Brodick, který má pouhých 700 obyvatel (celý ostrov Arran pak 4600). A protože jsme opravdu hladoví, výlet zakončujeme na trajektu zvěřinovým burgerem, mňam! A pak už jen hodinová cesta zpět do Glasgow a jsme zpět. Díky Andri&Ondro, bylo to s vámi skvělé! Jak jste sami viděli, je ostrov Arran, sedmý největší ostrov Skotska, tak trošku miniaturou celé skotské země. Za dva dny zde lze objevit hrady i pravěké stavby, jezera, hory, lesy, vřesoviště i nížiny, krásné pláže i vysoké vodopády a to vše na 430 km².