Pozdní podzim v Jihošvédsku

Zápisník z cesty do Malmö a putování po Skåne. Jiří, Martina a Oszkár se účastnili dnů 1.-8. listopadu 2013
V podstatě to byla trochu náhoda a shoda okolností, že se můj kamarád odstěhoval do Malmö, já jsem mu neprozřetelně přislíbil návštěvu a navíc našel dobrou duši, která mě tam svezla. Bylo to v listopadu v době vichrů a plískanic, ale dobře mi tak - mám, co jsem chtěl :) Unikátem jižního Švédska je, že tam nemusíte trajektem, ale můžete jet po (hezky mastně placeném) Öresundském mostě.  Ten od roku 2000 přemosťuje úžinu Öresund a spojuje jižní Švédsko s dánskou Kodaní. Öresund je druhý největší pevný most na světě. Celý přejezd mezi Malmö a Dánskem měří 16 km a tvoří ho 7845 m dlouhý most zavěšený na dvou 204 m vysokých pylonech, na ten navazuje 4 km dlouhý umělý ostrov, pak tunel měřící přes 3,5 km (vede 10 m pod hladinou vody) a 430 m dlouhý umělý poloostrov. Most má dvě patra - nahoře jezdí auta a dole vlaky. Takovou parádu si nemohla nechat ujít ani kachna. Malmö je třetí největší švédské město a správní středisko provincie Skåne. Patří mezi nejprůmyslovější města ve Skandinávii a dlouho nebylo příliš hezké ani ničím zajímavé. Jenomže od konce 20. století prodělalo úžasný architektonický rozmach a dnes je to skvělé místo k životu. Děkovat za to může hlavně napojení na Dánsko přes Öresund a studentům nově založené Malmö University College.
Po všech kulturních a ekonomických změnách je Malmö příjemné středně velké město, hravé a plné fantazie. Mimo jiné se překvapivě v roce 2007 umístilo na 4. místě v žebříčku 15 nejzelenějších měst časopisu Grist. A tohle třeba můžete potkat na ulici. Uprostřed starého města je nejstarší náměstí Stora Torget, na kterém se pořádají zeleninové trhy. Z něj se přechází na toto malé náměstíčko Lilla Torget se středověkými hrázděnými domy, s luxusními restauracemi a řemeslnými krámky. ...a taky s takovou krásnou telefonní budkou. V mnohém se jižní Švédsko podobá Nizozemí. Nejvyšší hora oblasti Skåne je Magleröd vypínající se pouhých 212 m nad mořskou hladinu, a také proto je Malmö rájem cyklistů. Město křižuje kromě cyklostezek také cyklodálnice a takováto odkladiště kol potkáte na každém rohu. Pravda, přebujelá stojanová infrastruktura svádí k tomu, aby z ní lidé dělali zároveň vrakoviště. Třeba tohle kolo vypadá už trochu unaveně...
Památník míru u hlavního nádraží Nizozemí připomínají i kanály, kterými je Malmö protkáno. Aby mohly projíždět lodě, staví se tu otočné nebo vyklápěcí mosty. Symbolem architektonického rozvoje a zároveň novým symbolem Malmö je obytný mrakodrap Turning Torso z roku 2005. Nádhernou dekonstruktivistickou stavbu navrhl architekt Santiago Calatrava, má 54 pater a se 190 metry je nejvyšší budovou Skandinávie. Poslední horní segment budovy je oproti přízemí otočený o devadesát stupňů. A ještě jednou Turning Torso na pozadí luxusních bytových domů na pobřeží.
Labužníci městské architektury si tady užijí. Malmö je centrem jihošvédské oblasti Skåne, která se rozkládá na břehu Baltského moře a úžiny Öresund. Kromě Nizozemska se podobá i Anglii, aspoň co se týče množství starobylých klášterů. Určitě k nejhezčím patří  Bosjökloster, benediktinský klášter pro ženy založený roku 1080. Má pozoruhodnou, sic trochu zanedbanou bylinkovou a drogistickou zahrádku. Premonstrátský klášter  Övedskloster byl založen ve 12. století, ale současné budovy mají podstatně mladší historii - od roku 1776. Zaujal nás tu kreativní způsob zdění.
A toto? No co to... no lamy. A zase Nizozemí - představuju si, že asi tolik větrných mlýnů tam musí být, jako je na jižním pobřeží Švédska. Některé jsou zachovalé, některé si můžete pohlédnout zevnitř - a sami, bez průvodce. Třeba tohoto krasavce jsme si důkladně prolezli. A největší nečekaný zážitek nás čekal, když jsme už k šeru na cestě za večeří odbočili do malé vesničky Dalby obhlédnout místní kostelík. Objevili jsme tuto stavbu, který je tak stará, že už není ani gotická... Dalby Kyrka je totiž nejstarší kamenný kostel ve Skandinávii. Nechal ho postavit v roce 1060 dánský král Svend Estridsen, který zde založil biskupství pro celou Skandinávii a postavil si tu i své sídlo.
Jako vzor si stavitelé kostela v Dalby vzali románskou katedrálu v Hildesheimu z let 1010-20. Tisíciletá historie Nevím to jistě, ale ve starším kostele jsem asi ještě nebyl. Dalby Kyrka Další jednoduše a nezdobně krásný kostel.
Příští výlet nás zavedl do Landskrony, starobylého města s divokou historií. Založili ji Dánové jako ideální přírodní přístav, který konkuroval dánským městům pod kontrolou Hanzy. Logicky tedy Landskrona byla vypálena Hanzovním spolkem v roce 1428. Když ji získali v 17. století Švédové, posílili hrad baštami a vybudovali největší a nejmodernější citadelu ve Skandinávii. Přesto byla v roce 1676 opět dobyta Dány. Opevnění Landskrony Švédové značně rozšířili ještě mezi roky 1747 a 1788, postupně ale ztrácelo vojenský význam a dnes se využívá jako rekreační oblast – Landskronská Citadela. Listopad na jihu Švédska byl značně pochmurný, takže jsme byli rádi aspoň za jeden slunečný (ovšem pěkně vichrný) den. Jako hlavní přístav švédského válečného loďstva bylo pobřeží Landskrony i ve 20. století důkladně opevňováno. Ovšem podobné nebo menší pevnůstky najdete v až neuvěřitelném množství téměř po celém pobřeží jižního Švédska.
Energie mezi námi Plážové domky A tady nám počátkem listopadu něco "vykvetlo". Švédský podzim má i své kouzlo... ...a romantiku :)
Malý mořský chlapec pod jeřabinami Tahle fotka už je tu možná navíc, ale světlo se muselo využít, dokud bylo :) Je čas na chvíli odpočinku. Vodní příkop a část opevnění atraktivní landskronské citadely. Zbytek města je celkem nudný. A v knihkupectví nemají Malého prince... Další cíl naší pouti - Helsingborg. Mají tu přímo v centru města největší open-air museum ve Švédsku, zaměřené na zemědělství.
Tu a tam jsme potkávali i místní obyvatele. Helsingborg je jedno z nejstarších měst Švédska (první oficiální zmínka 21. května 1085). Pěkně se tu napakovali Dánové, kteří v tomto nejužším místě Sundské úžiny (4 km od dánského ostrova Sjælland) vybírali mýtné. V 17. století vybojoval Helsingborg švédský král Karel X. Gustav, Dánové se pak toto strategické území ještě několikrát pokoušeli dobýt zpět. Z pevnosti ze 12. století zbyla pouze 34 metrů vysoká věž Kärnan. Mimochodem, v Helsingborgu má mezinárodní korporační ředitelství společnost IKEA. Velká část jižního Švédska je zemědělským způsobem nezajímavá, ale tato krajina skrývá nespočet ostrůvků kulturních, historických i přírodních zajímavostí. Ideální způsob jejich objevování je jízda na kole... ...nebo na rikši.
Na své si přijdou třeba milovníci majáků. Zvlášť když se do nich dá i podívat a rozhlédnout se po moři. Další významný přístav a centrum rybolovu na jižním pobřeží Švédska - Ystad. Ta zvláštní budova s komínem je bývalý pivovar. Díky dobře dochovaným významným gotickým památkám byl Ystad zařazen mezi města na Evropské cestě cihlové gotiky. Jednou z těch památek je i hlavní městský kostel, Sancta Maria kyrka z 1. poloviny 13. století. Jeho interiér je impozantní.
Stojí rozhodně za zmínku, že švédské kostely jsou vytápěné, což promrzlého poutníka potěší nesmírně. V některých dokonce můžete jen tak posedět a pobýt. Jenom jsem nepochopil symboliku tohoto slepičího oltáře v dětském návštěvnickém koutku. A míříme k památce číslo jedna ve Skåne. Ales stenar (Aleho kameny) je něco jako švédské Stonehenge. A stejně tak záhadné. Tento chmurný rozcestník nás nasměruje... ...a doprovodí nás ovce.
Bäääää... Psychedelická ovce nás dovedla na místo. Dva tisíce let stará megalitická památka sestavená z 59 různě vysokých menhirů (každý váží 1,5–2 tuny). Kameny jsou uspořádány do tvaru vikinské lodi s hlavními kameny vpředu a vzadu, zvanými oltář a kormidlo. Podle tradice je uprostřed pohřben legendární král Ale a část vědců připouští, že zde opravdu mohlo být dávné pohřebiště. Ovšem větší část obce vědecké se přiklání k názoru, že Ales stenar, stejně jako Stonehenge, plnilo funkci pravěké observatoře, kterou dávní Skandinávci používali k určování důležitých astronomických dat a sehrála svou úlohu i při náboženských svátcích. Ales stenar prý je orientován podle dráhy Slunce během letního i zimního slunovratu a mohl být pravěkým kalendářem. K jedinečnosti Ales stenar přispívá i zvláštní okolí, konkrétně umístění na podivných příbřežních kopcích z písku. Několik desítek metrů vysoké písečné muldy mohly vzniknout navátím od moře, ale je zvláštní, že mají strmé stěny k moři a pozvolné klesání do krajiny.
Zkrátka to tu má svého genia loci. Skåne je také země zámků (přístupná je většina z více než 200 takovýchto staveb). Zajímavější než zámek nám ovšem přišla přilehlá stodola. Na poslední večer výpravy jsme si nechali vycházku na polostrov Skanör - výběžek pevniny jižně od Malmö s unikátními písečnými plážemi a ptačími rezervacemi. V pozadí jsou vidět plantáže větrných elektráren a Öresundský most.
Vichr nám na chvilku rozfoukal mraky a dopřál nám hezký západ slunce. IMG 0123 Sem by se hodilo zajet někdy v příznivějším ročním období, slaniska u moře budou plná podivných živočichů. Pobřežní abstrakce na závěr a jede se domů...