Svalbard II - Příroda Arktidy

Jak se chová červencová arktická příroda v zátoce Petuniabukta, ležící uprostřed ostrova Západní Špicberk na 79 stupni severní zeměpisné šířky asi 1200 km od severního pólu...? První, čeho si zde určitě všimnete je fakt, že Slunce zde opravdu nezapadá! Celý den se pohybuje notný kus nad obzorem. Tak například tato fotografie je pořízena přesně v 0:00 hod. UTC! Takto vysoko se Slunce nachází v pravé poledne. Nevelký rozdíl, není-liž pravda? Díky celodennímu slunečnímu svitu naše těla nepotřebuje tolik spát. Proto trávíme spoustu času venku, při výzkumu v terénu. : Svalbard, hory, ledovce, moře, Špicberky Průměrné červencové denní teploty na Svalbardu se pohybují kolem 10 °C, v noci klesají lehce nad bod mrazu. Nejčastěji zde bývá větrno, mlžno a deštivo. My jsme však měli tak nadprůměrně slunečné počasí, že se to ani skutečné nezdálo... : Svalbard, hory, ledovce, moře, Špicberky Jako například tento den, kdy teploměry na chatě naměřily neuvěřitelných 30°C! (připomínám, že na Slunci) : Svalbard, hory, ledovce, moře, Špicberky
Byl to právě ten den, kdy jsme vyrazili na nejvyšší bod celého našeho pobytu, vrchol Pyramiden, abychom si všechno prohlédli pěkně shora. A že jsme se zapotili! To je on! Pyramiden, tyčící se 937 metrů nad hladinou Severního ledového oceánu. : Svalbard, hory, ledovce, moře, Špicberky Nebýt těch ledovců v dáli, připomíná náš vrcholový snímek něco mezi rodinným výletem do Tater za slunečného letního dne, reklamou na Tilak a sjezdem českých harmonikářů :) : Svalbard, hory, ledovce, moře, Špicberky Jsme však na Svalbardu a impozantní výhledy nám dají za pravdu! Při pohledu na východ vidíme ledovcový splaz Ebbabreen, který vychází z obrovské Lomonosovy ledovcové čapky, která spolu s dalšími ledovci pokrývá celý severovýchod ostrova Západní Špicberk. : Svalbard, hory, ledovce, moře, Špicberky V dálce 60 km (nezdá se, co?) se vypíná nejvyšší bod celého souostroví - vrchol Newtontoppen (1 712 m n.m.). : Svalbard, hory, ledovce, moře, Špicberky
Na západě pak vidíme 5 km dlouhý ledovec Bertilbreen, na němž jsme strávili v oněch dnech spoustu času (podrobnosti za chvíli). Pohled k jihu je neméně zajímavý. U paty hory, na konci Billefjordenu, na konci údolí Mimerdalen, uprostřed arktické divočiny, rozkládá se město Pyramiden. : Svalbard, hory, ledovce, moře, Špicberky Hornické město Pyramiden bylo založeno Švédy už v roce 1910 a o 17 let později bylo prodáno Sovětskému svazu. Pro velkou vzdálenost do matičky Rusi nebyla těžba jinak kvalitního uhlí nijak výnosná. Přesto zde vyrostlo město, které v dobách své největší slávy, na konci 70. let, mělo přes 1000 stálých obyvatel! Těžbu černého uhlí zde prováděla společnost Arktikugol, která je současně vlastníkem naší pronajaté základny. Sovětský duch se vznáší nad městem, které však dnes již není zdaleka tak živé, jako kdysi. Spolu s rozpadem Sovětského svazu dopadla na Pyramiden další pohroma- velký požár důlních prostorů. Proto bylo město, které Rusku nepřinášelo finanční zisk, v roce 1998 ponecháno svému osudu. : Svalbard, hory, ledovce, moře, Špicberky Na Gagarinově sportovišti se dnes místo horníků prohání jen vítr.
Pivní bar zřejmě zůstane zavřený navěky. V městě stále hlídkuje několik Rusů, kteří dbají na to, aby snad nějaký lední medvěd neodnesl některý z paneláků. Tito chlapíci také provádějí turisty, kteří do tohoto podivného "města duchů" čas od času zavítají. Geroj na fotografii sedí na místě "u tyče", kde se jako na jediném místě ve městě vyskytuje mobilní signál a může si tak psát s rodinou. : Svalbard, hory, ledovce, moře, Špicberky Po 1 km zdejších pravoúhlých cest se stále prohání tato stará bílá dodávka. Zřejmě proto, že pokud by se zastavila, již nikdy více by se nerozjela :) Kousek za městem je další specialita - tzv. "Glass house" je vybudován z lahví od vodky, které zde horníci za temných zimních nocí vypili. Chtělo by se říct: "jaké to environmentálně šetrné a sofistikované zpracování odpadu!" :) Město má opravdu prazvláštní atmosféru, ze které čiší zmar a syrovost i za krásného letního dne.
Tento pocit je gradován neskutečným skřekem racků, kteří zahnízdili ve všech vybydlených oknech. Stovky, možná tisíce jich tam žije! : Svalbard, hory, ledovce, moře, Špicberky Králíčci? :)) Opouštíme tohle absurdní ale silné místo, kde pomíjivost malicherných lidských děl je v ostrém kontrastu s nadčasovou vznešeností přírody. : Svalbard, hory, ledovce, moře, Špicberky Bot špinavých od černouhelného bláta se však jen tak rychle nezbavíme. Bahna je na Svalbardu opravdu dostatek a barevných vrstev na botách bylo často hned několik. : Svalbard, hory, ledovce, moře, Špicberky Čas od času potkáváme profily z průzkumných vrtů, které se válejí na zemi.
Hora Pyramiden a sousední vrchol Mumien je doslova provrtán černouhelnými slojemi, které často nečekaně vycházejí na povrch v podobě obřích výsypek. Že neuhodnete, co je zač ta linka, táhnoucí se ve svahu...? : Svalbard, hory, ledovce, moře, Špicberky Jedná se o pozůstatek kolejnic, které vedly přímo na vrchol hory Mumien (773 m n.m.). Dnes z nich však mnoho nezůstalo. Stejně tak nezůstalo mnoho z důlních šachet, které dnes "zdobí" vrcholovou plošinu. Inu je vidět, že horníci to po požáru (všimněte si ohořelých trámů)  pěkně rychle opustili. Tak nějak "po rusku". : Svalbard, hory, ledovce, moře, Špicberky Dokonce broky si tu zapomněli!
Když se však pozorně porozhlédneme kolem sebe okem přírodovědce, narazíme i na jiné zajímavosti, než na pozůstatky po těžební činnosti... : Svalbard, hory, ledovce, moře, Špicberky Tak například tyhle kusy uhlí nejsou jen tak ledajaké! Jedná se skvostné fosilizované stonky přesliček ze spodního karbonu staré 360 - 330 milionů let! V údolí pod ledovcem Hoerbybreen se volně válí zkamenělí druhohorní koráli a amoniti... V údolí Munindalen dokonce leží celý zkamenělý les! Úžasná struktura zkamenělých třetihorních listů z eocénu (stáří 55-40 milionů let) na lokalitě poblíž Longyearbyenu.
No a samozřejmě ty nerosty! Různobarevné sádrovce, chalcedony, acháty, křišťály, ametysty, mandlovce...věřte nebo ne, domů jsem si dovezl 7 kg ulovených šutrů! :) Neskutečné barvy a tvary jsou na Svalbardu skoro všude. Ledovec, který v minulých dobách pokrýval celé soustroví, tu dělal divy. : Svalbard, hory, ledovce, moře, Špicberky Dvojitá pyramida vrcholu Tyrrelfjellet. : Svalbard, hory, ledovce, moře, Špicberky Hora ve tvaru tak podobném staroegyptské památce, že si vysloužila jméno Sfinxen (780 m). : Svalbard, hory, ledovce, moře, Špicberky Největší egyptská pyramida dala zase název této hoře - Cheopsenfjellet (959 m).
Tohle není žádná ornice a brázdy po pluhu, ale tzv. třízené strukturní půdy, vznikající při opakovaném mrznutí a tání půdy. Hrubozrný skelet je tak "vytlačen" k okraji daného tvaru, zatímco v centru se nachází jemnozrnné složky půdy. Na svahu větším než 7° vznikají tyto třízené pruhy. : Svalbard, hory, ledovce, moře, Špicberky Na plochém reliéfu se zase nacházejí pravidelně třízené polygony. : Svalbard, hory, ledovce, moře, Špicberky Tyhle polygony jsou úplně jiného původu. Můžete hádat...:) Ano, je to ona! Tyčinka DELI pracně vytažená z barelu sladkostí před naší základnou! Střídavě mrznoucí a tající aktivní vrstva permafrostu (trvale zmrzlé půdy) vytvořila z této hornické chajdy panoptikum, nakloněné o neskutečných 15° vůči vodorovné hladině, což je 4x více, než sklon Šikmé věže v Pise!
Od zmrzlé půdy už je jen kousek k zmrzlým řekám - ledovcům. Pod ledovcovým splazem Ragnarbreen se nachází jezero hrazené čelní morénou ledovce. Ta může čas od času povolit a způsobit tak záplavu, která tady ale nikomu nevadí :) : Svalbard, hory, ledovce, moře, Špicberky Výzkumem ledovců jsme strávili poměrně hodně času. Naším cílem bylo analyzovat změnu mocnosti a rozšíření vybraných ledovců nejrůznějšími metodami: ablačnimi tyčemi, georadarem, zaměřením GPS i geodetickou totální stanicí,.. Number one našeho výzkumu byl 5 km dlouhý ledovec Bertilbreen, který jsme prochodili opravdu "křížem krážem". : Svalbard, hory, ledovce, moře, Špicberky Od spodní části splazu, na kterém se povalují balvany - jediné pozůstatky po odtátém ledu, až po vrcholové akumulační "sněhosběrné" partie, ve kterých se to sněhem a ledem jen blyští. Rudé skvrny ve sněhu nejsou krvavé šlápoty postřeleného medvěda, ale sněžné řasy Chlamydomonas nivalis, které jsou přizpůsobeny pro život v těchto extrémních podmínkách. : Svalbard, hory, ledovce, moře, Špicberky
Při práci na ledovci je vhodné stále nosit sluneční brýle, které zamezí vzniku "sněžné slepoty", tedy zánětu rohovky v důsledku  zvýšeného odrazu UV záření od sněhu. : Svalbard, hory, ledovce, moře, Špicberky Se slunečními brýlemi si můžete dovolit pohlédnout ke Slunci a zahlédnout nádherný a vzácný atmosferický úkaz, tzv. irizaci. Výrazné perleťové zbarvení oblaků vzniká ohybem a interferencí světla při průchodu slunečních paprsků ledovými krystalky obsažených v oblacích. : Svalbard, hory, ledovce, moře, Špicberky Ale zpátky na led. Zjištěná rychlost odtávání ledovce Bertilbreen je obrovská - vertikální ablace (odtátí) činí 1,8 m/ rok. A od roku 1990 ledovec ustoupil na svém spodním okraji o 1,3 km! : Svalbard, hory, ledovce, moře, Špicberky Extrémně teplé dny, které jsme zde zažili, měnily ledovec v jednu velikou řeku. Odpověď na globální oteplování si pak může položit každý sám... : Svalbard, hory, ledovce, moře, Špicberky Tam, kde před rokem byla pevná vrstva ledu, se dnes klikatila hluboce zařízlá ledovcová řeka. : Svalbard, hory, ledovce, moře, Špicberky
Problém byl, že při výzkumu jsme tuto řeku museli občas překročit. Tedy spíše přeskočit...bez jištění :) : Svalbard, hory, ledovce, moře, Špicberky Pád do ledového tobogánu by byl zcela jistě fatální, takovéto úseky jsme naštěstí opravdu nepřeskakovali. : Svalbard, hory, ledovce, moře, Špicberky Tavná voda z ledovců v teplých letních dnech přímo tryská a vytváří mohutné říční toky plné kalné ledovcové vody, která unáší velké množství materiálu. : Svalbard, hory, ledovce, moře, Špicberky Ústí ledovcových řek z ledovců Sven, Hoerby a Ragnar je široké 2,5 km. Přebrodění tohoto vodního labyrintu zabere hodně přes hodinu času. : Svalbard, hory, ledovce, moře, Špicberky Při pohledu z ptačí perspektivy na ústí řeky vidíme pobřeží, kde příboj vyvrhnul klády stromů, pocházející až z daleké Sibiře (mořské proudy to s nimi prostě umí). : Svalbard, hory, ledovce, moře, Špicberky
Při pohledu na hladinu moře vidíme nádherné vzory, které na hladinu kreslí Slunce a stíny oblaků. : Svalbard, hory, ledovce, moře, Špicberky Na moři ještě zůstaneme a přeplavíme se přes zátoku Petuniabukta do zátoky Adolfbukta k největšímu zdejšímu lákadlu - ledovcovému splazu Nordenskiodbreen. : Svalbard, hory, ledovce, moře, Špicberky Pravda, neplujeme na plachetnici jako turisti, kteří se v zátoce čas od času objeví, ale využíváme služeb našeho nafukovacího člunu Zodiac. : Svalbard, hory, ledovce, moře, Špicberky Blížíme se k ledové mase a vyhýbáme se množství větších i menších ledových ker, plujících po moři. : Svalbard, hory, ledovce, moře, Špicberky Vidět 5 km široký ledovec, který zničehonic končí v moři obrovskými ledovými útesy, to je panečku zážitek! : Svalbard, hory, ledovce, moře, Špicberky
Kry vznikají při "telení" ledovce, tedy ve chvíli, kdy se z masy ledovce odtrhne kus a s rachotem se zřítí do moře. : Svalbard, hory, ledovce, moře, Špicberky Rozeklané vrcholky až 100 m vysokých ledových hradeb budí respekt i z dálky. : Svalbard, hory, ledovce, moře, Špicberky Za svou blankytně modrou barvu vděčí led své krystalové struktuře, která pohltí všechny vlnové délky světla kromě té nejkratší (nejmodřejší). Tmavěmodrý led je pevnější, obsahuje méně vzduchu, než led bílý a je také nejstarší. Ani pohled na Nordenskiold shora nedokáže vytvořit přesnou představu o mohutnosti tohoto ledovce, který se narozdíl od svých menších kolegů nezmenšuje. Akumulační oblast Lomonosovy ledovcové čapky se totiž nachází ve vyšších nadmořských výškách, kde více mrzne a sněží a ledovec má tak dostatek materiálu pro svůj růst. Na oblíku pod ledovcem číhá nejedno nebezpečí. Bahno, které zde ledovec zanechal, je nepříjemně hluboké!
Na oblíku také hnízdí kolonie rybáků dlouhoocasých. Tito ptáci jsou známí svou nekompromisní útočností, s jakou brání své teritorium. Kryjte si oči! Alkouni plující po hladině jsou mnohem poklidnější. : Svalbard, hory, ledovce, moře, Špicberky Sem tam se z moře vynoří hlava tuleně, u ledovce žijí i mroži. : Svalbard, hory, ledovce, moře, Špicberky Při zpáteční cestě sledujeme prchající buřňáky... : Svalbard, hory, ledovce, moře, Špicberky ...i populární papuchalky, kteří svou "schopností" prchat před člunem opravdu pobavili :o)
Oblast kolem naší základny je královstvím arktické tundry, která právě v červenci krásně kvete. Podmáčená kopečková tundra je tvořena nejproduktivnějšími rostlinnými společenstvy, která se skládají především z mechů, ale také z cévnatých rostlin. Mezi cévnaté rostliny, kterými se Arktida může chlubit, je bezesporu všivec Pedicularis hirsuta. : Svalbard, hory, ledovce, moře, Špicberky Ale také nejrůznější rožce, lomikameny, máky (Papaver dahlianum) či dryádky. Největším stromem, který na Svalbardu roste, je vrba polární (Salix polaris). Vytváří zcela neprostupné pralesy :) : Svalbard, hory, ledovce, moře, Špicberky
Z říše hmyzu tu mnoho zástupců nepotkáme (najdete na fotce?). Sem tam se objeví nějaký komár, ale v tom stále vanoucím větru krátkého polárního léta to pro hmyzáky není věru žádný med. Zato ptáků tu potkáme požehnaně - na mořském břehu běžně hnízdí jespák mořský... : Svalbard, hory, ledovce, moře, Špicberky ...kulík písečný... : Svalbard, hory, ledovce, moře, Špicberky ...či kameňáček pestrý. : Svalbard, hory, ledovce, moře, Špicberky V několika druzích se zde vyskytují chaluhy (útočná, příživná,..) ... : Svalbard, hory, ledovce, moře, Špicberky
...a racci (šedý, mořský, tříprstý, Sabinův, sněžní). : Svalbard, hory, ledovce, moře, Špicberky Zástupcem hrabavých je častý bělokur rousný (vlevo samec, vpraco samice). Z pěvců tady potkáme jen malou bílou sněhuli severní. : Svalbard, hory, ledovce, moře, Špicberky Hejna kajek mořských každodenně brázdí mořskou hladinu... ...stejně tak bernešky bělolící jsou zde hojné. : Svalbard, hory, ledovce, moře, Špicberky
Protože zde žádné stromy nerostou, hnízdí většina ptáků přímo v tundře. To nahrává přirozenému predátorovi lišce polární, aby si sem tam smlsla. Jako na této unikátní fotce s párem hus krátkozobých a jejich vajíčky. I přes velké snažení rodičů vajíčka nájezd nepřežila. Zato liška je spokojená :) : Svalbard, hory, ledovce, moře, Špicberky Polární liška ve svém světlém (v zimě zcela bílém) kožíšku není jediným zdejším suchozemským savcem. : Svalbard, hory, ledovce, moře, Špicberky Potkáme zde také malá stáda soba špicberského, což je poddruh soba polárního. Vyznačuje se kratšími končetinami, huňatější srstí a menším vzrůstem - je tedy přizpůsoben na zdejší drsné klima.
Tento masivní otisk v blátě však nezanechala ani liška ani sob! A co je to tam vzadu za bílý flek? Že by kus sněhu? : Svalbard, hory, ledovce, moře, Špicberky Je to medvědí rodinka! Během našeho pobytu se na druhé strany zátoky zabydlela samice medvěda ledního s dvěma potomky. : Svalbard, hory, ledovce, moře, Špicberky Naštěstí neměla zájem na našich zásobách, protože měli něco mnohem lepšího - mršinu vyvrženého vorvaně, asi tak rok starou. No pro medvěda delikátní pochoutka! Takže jsme si je mohli ze vzdálenosti několika km v klidu pozorovat, blíže jsme se z bezpečnostních a technických důvodů neodvážili (viz fotogalerie Svalbard I - Ze života polárníka). : Svalbard, hory, ledovce, moře, Špicberky Takto nějak mohla vypadat medvědí hostina zblízka. Přičinlivými spolustolovníky jsou velký šedí racci, běda však, jak by se přiblížil jiný medvěd nebo člověk. (Fotka není moje, jde o reprodukci kalendáře).
Náš čas strávený na severní výspě světa v zátoce petunií utekl jako voda z ledovce Bertilbreen a nám nezbývalo než sbalit si svých pět švestek a kilogramy nasbíraných šutrů, zvěčnit se do staničního deníku... : Svalbard, hory, ledovce, moře, Špicberky ...a zamávat na rozloučenou pozůstalým na základně i medvědům a jechat zpět do Longyearbyenu. Dnes víme, že naše medvědice s mladými opustila zátoku ve stejný den, jako jsme my odpluli zpět ku domovu. Víme také, že během celého léta se v zátoce potulovalo asi 5 medvědů... Známo jest, že když na konci srpna odjela ze zátoky poslední skupina studentů a na základně zůstala jen vedoucí elita, přišel jeden mladý medvěd na návštěvu. Podařilo se mu rozpárat stan s vybavením (asi chtěl neoprén) a poblít člun Zodiac (zřejmě mu nesedla snídaně). Podle slov kapitána Jeníka Kavana, který huňáče následně zahnal signální pistolí, byl "strašně roztomilý" :)) Po návratu do "Longýru" jsme stihli obdivovat městečko, které je ve slunečním svitu opravdu krásné, místní ledovec, obchody a muzea...
...stihli jsme také několik společenských faux-pas, jako návštěvu supermarketu s kulovnicí na rameni (je třeba ji odložit na příslušném místě) či na fotce zdokumentované vloupání do auta místní policie (zvané Sysselmannen). Vězte, že auta se na Svalbardu zásadně nezamykají a proto když vám někdo řekne: "Nalož to do toho tmavého auta", je vhodné zeptat se ještě na jeho barvu :)) Zajímavým úkazem byly také výjevy dopravního značení. Co vám budeme povídat, domů se nám opravdu nechtělo. Ale co jsme měli dělat? Leda se... ...ohlédnout zpět za krásnými zážitky a zkušenostmi, které jsme při této expedici získali. A pak už jen odlepit se od arktické země a po přestupu v Oslu a Stockholmu stanout opět na rodné hroudě. : Svalbard, hory, ledovce, moře, Špicberky
Nutno dodat, že počasí, které bylo během pobytu abnormálně ukázkové se s naším odletem umoudřilo a zbytek letní sezóny se chovalo zase normálně (...). Takže nezbývá než poděkovat všem (tedy organizátorům projektu, vedoucím, našemu hvězdnému týmu, medvědům i tomu pánovi, který tam nahoře to počasí řídí :)) TAKK OG FARVEL!