Babia hora (1724,9 m)

01
Je nádherná dubnová sobota a my jsme si za náš dnešní cíl vybrali nejvyšší vrchol Oravských Beskyd - Babiu horu, která je se svou výškou 1724,9 m také najvyššícm bodem horského celku "Beskydy". Je pár minut po deváté hodině a náš výstup právě začíná...

02
První část výstupu vede po lesní cestě na okraji rezervace Slaná Voda. Jsou to typické vlhké horské louky s typickými porosty smrku. Místy se vyskytují i četná rašeliniště.

03
Typickým jarním druhem je blatouch bahenní.

04
Jaro se v této části Oravy teprve probouzí k životu...

05
Zdejší značení je výborné, ale nechybí ani zajímavé odbočky. Bohužel plechové dveře byly zavřené a tak pokračujeme dál okolo boudy...

06
Sasanky hajní v celé své kráse...

07
Některé turistické rozcestníky jsou téměř nové (2008) a nechybí na žádném důležitém rozcestí....

08
Tady rozhodně nezabloudíte. Takové důsledné značení se u nás v Česku moc nevidí...

09
Z dálky slyšíme hukot zdejších horských potoků. Tání sněhu je zde v plném proudu...

10

11
Po asi kilometrovém stoupání lesem se otevírají první výhledy. V pozadí je masív Pilska (1556,9 m).

12
...nechybí ani všudypřítomné dřevěné odpočívadla. Hojnost návštěvníků zde určují zářezy na stěnách.

13
A je to tady! Každý z nás se těšil nejen na poslední zbytky letošního sněhu, ale také na rozkvétající horské louky...

14
...a ty byly místy doslova posety rozkvetlými šafrány!

15
Šafrán karpatský (Crocus heuffelianus).

16
Stoupáme stále výš a výš. Vrchol je však stále v nedohlednu...

17
Cestou potkáváme prvosenky...

18
...a také průzračné horské potůčky, které rychle nabírají na síle a hučí po svazích do údolí.

19
Podběl lékařský (Tussilago farfara) je typickým znamením příchodu jara!

20
Sněhu je stále více a více, no síly pomalu ubývají! Však to znáte, že?

21
Jedno ze zdejších typických odpočívadel. Můžete zde pohodlně přespat nebo přečkat nepřízeň počasí...

22
Vzpomínky na zimu byly u některých členů výpravy velmi silné...

23
...a tak nebyla nouze o takové momenty! Návrat z jara do zimy je většinou obtížnější.

24
Dnešní počasí vytváří po celý den úsměvy na našich tvářích...

25
Horská pramenitá...

26
Po dalším stoupání se dostáváme nad hranici sněhu. Zní to sice divně, ale hřeben je zde již zcela beze sněhu a tak si vychutnáváme plnými soušky zdejší horskou tundru. Nadšení pro fotografování dnes nemá konec...

27
Pod hřebenem...

28

29
Vranec jedlový (Huperzia selago) patří k typickým druhům zdejší horské tundry.

30
Pohled na Malou Babiu horu (1514,8 m).

31
Poslední část hřebene těsně pod vrcholem. Po příjemně vydlážděné cestě se nám jde výborně!

32
Na samotném vrcholu stojí tento pomník jako vzpomínka na papeže Jana Pavla II., který toto místo ve svém životě několikrát navštívil.

33
Kudy tudy? Aneb, je dobré míti mapu...

34
Naše první vrcholovka...

35
... a tady ještě jedna. Tentokrát u pomníku. Vrcholu si všichni uživáme opravdu naplno, každý z nás je zde poprvé v životě!

36
I tady mají své "okno do přírody", nebo spíš "okno do nebe"?

37
Sestup po hlavním hřebeni není náročný...

38
Prvním živočichem, kterého jsme dnes viděli bylo slunéčko sedmitečné!

39

40
Babia hora vytváří mohutnou hradbu na pomezí Slovenska a Polska. Zejména ze severní polské strany jsou svahy velmi strmé...

41

42
Pohled na vrchol ze sedla Brána. Před námi je poslední dnešní stoupání na Malou Babiu horu.

43
V tundře...

44
Borovice kleč nebo též borovice kosodřevina (Pinus mugo).

45
Všechny naše pohledy se upínají k nejvyššímu vrcholu Oravských Beskyd.

46
Hřebeny Oravských Beskyd připomínají české Krkonoše. Horské travnaté pláně a roztroušené smrky jsou pro zdejší oblast typické...

47
A cesta zpět? Malá Babia hora - chata Slaná voda. Začíná boj se sněhem a také hledaní červených značek...

48
Terčovka bublinatá (Hypogymnia physodes) je častým druhem horských smrkových lesů.

49
Ale i tento druh je na Oravě doma... Poznáte přední stopu medvěda?

50
Mokrýš střídavolistý (Chrysosplenium alternifolium).

51
Náš pěší výlet je u konce. Stojíme u auta na parkovišti před chatou Slaná voda a doplňujeme energii. Ptáte se na co? No přece na nekonečnou zpáteční cestu domů...

52
...tu nám zpestřil i tento krásný pohled na Oravský hrad a poslední paprsky slunce, které se opírají do jeho stěn. Byl to nádherný výlet. Dovidenia na Orave!